O ZRAKU

VĚDĚLI JSTE, ŽE...

 

Proces vidění zaměstnává asi polovinu mozku?

Oblast lidského mozku odpovědná za všechny vizuální informace je známá jako centrum zraku. Jedná se o největší systém v mozku.

 

 

Mrkáme asi dvanáctkrát za minutu?

Lidé mrkají průměrně přibližně dvanáctkrát za minutu. Každé mrknutí trvá pouze 1/10 sekundy.

 

 

Lidské oko váží méně než 30 gramů?

Vzhledem k tomu, kolik práce mají oči za úkol udělat a jak silné jsou, tak jsou naše oči pozoruhodně malé. Každé oko váží méně než 30 gramů a jeho průměr je cca 25 milimetrů.

 

 

Oči novorozenců neprodukují slzy?

Vypadá to zvláštně, protože o dětech je známo, že pláčou hodně. Nicméně, novorozenci nemají schopnost produkovat slzy, dokud nedosáhnou věku 1-3 měsíce.

 

 

Každé oko má své slepé místo?

V místě, kde se setkává zrakový nerv se sítnicí, lidské oko neobsahuje žádné fotoreceptory. Toto místo vůbec nereaguje na světelné podněty. Je to tzv. „slepá skvrna“ (blind spot).

Vůbec si však nevšimnete, že tuto slepou skvrnu máte, protože vaše oči společně pracují na tom, abychom viděli celé zorné pole.

 

 

Oči jsou neustále připraveny pracovat na 100 % své kapacity?

Oko je jediná část lidského těla, která je „vždy připravena“. Oči jsou schopny fungovat na 100% kdykoliv během dne nebo i v noci.

 

 

Lidské oko má více než dva miliony provozních částí?

Po mozku jsou oči druhý nejsložitější orgán v lidském těle. Každé oko obsahuje více než dva miliony provozních částí, které vykonávají koordinovanou činnost, aby oči správně fungovaly.

PROČ NOSÍME BRÝLE?

 

Odpověď je jednoduchá!

Abychom odstranili tzv. refrakční vady očí. Refrakce je poměr mezi předozadní délkou oka a silou jeho lomivého prostředí. Délku oka měříme v milimetrech a lomivé prostředí v dioptriích.

 

Pro začátek trochu teorie...

Světelný paprsek, přicházející zvenčí do oka musí projít rohovkou. Rohovka je dokonale průhledná vrstva, přes niž se světelný paprsek dostane do přední komory oka. Odtud se přes zorničku (černý otvor v duhovce) dostává k oční čočce. Projde čočkou a přes sklivec dopadá na sítnici.

Sítnice vystýlá vnitřní stranu oka. Je to tenká vrstva, v níž jsou uloženy čidla, která reagují na světlo, tzv. tyčinky a čípky. Rohovka a čočka se největší měrou podílí na síle lomivého prostředí oka.

Pokud je poměr mezi délkou oka a jeho dioptrickou hodnotou správný, vytvoří se na sítnici ostrý obraz, podobně jako na matnici fotoaparátu. Pokud tento poměr správný není, dochází k refrakční vadě a obraz není ostrý.

 

 

 

  • MYOPIE - krátkozrakost

Oko narostlo delší, než odpovídá síle jeho lomivého prostředí. Světelné paprsky, které vstupují do oka zvenčí se sbíhají ještě před sítnicí. Pro korekci této vady se používají tzv. rozptylky. To jsou čočky, které jsou na okraji silnější než uprostřed. Když se přes ně podíváte, poznáte že obraz zmenšují.

 

  • HYPERMETROPIE - dalekozrakost

Oko narostlo kratší, než odpovídá síle jeho lomivého prostředí. Paprsky se sbíhají za sítnicí a pro korekci této vady používáme spojky. To jsou čočky uprostřed silnější, než na okraji. Když se přes ně podíváte, vidíte že obraz zvětšují.

Obecně se udává, že změna délky oka o 1 mm způsobí změnu o 3 Dpt.

 

  • ASTIGMATISMUS

Pro laickou představu se kreslí oko jako dokonalá koule.Tohoto tvaru ale dosahuje oko jen zřídka. Častěji bývá v některém směru více nebo méně zakřivené, než ve směru jiném. Velmi často bývá větší zakřivení ve směru 90ti stupňů. / ve směru shora-dolů /. Některé teorie uvádí, že je to způsobeno tlakem víček a zemskou gravitací.

Když se člověk s takovou vadou podívá např. na budovu, tak potřebuje jinou dioptrii na zaostření ve směru nahoru – dolů a jinou ve směru vodorovném zleva do prava. Přitom obě tyto hodnoty mohou být jak myopické, tak hypermetropické. Na předpisu brýlí jsou pak uvedeny obě hodnoty a osa účinku druhé hodnoty. Např. +1,0 +1,5 Ax 90.

 

  • PRESBYOPIE - starozrakost

Jedná se o přirozený stav - fyziologický úbytek akomodace. Akomodace je schopnost oka změnit svou dioptrickou hodnotu při pohledu do blízka.

Tak jako neoznačujeme za vadu nebo nemoc to, že v padesáti letech nepodáváme stejný sportovní výkon jako ve dvaceti, neměli bychom vadou nazývat to, že ve vyšším věku vidíme hůře do blízka (pokud zraková ostrost do dálky zůstala zachována). Přesto, že se nejedná o vadu, tak i tento stav řešíme pomocí brýlí.

A tímto jsme vyčerpali hlavní body odpovědi na otázku „Proč nosíme brýle?“

NAVIGACE

KONTAKTY