PROČ NOSÍME BRÝLE?

Odpověď je jednoduchá!

Abychom odstranili tzv. refrakční vady očí. Refrakce je poměr mezi předozadní délkou oka a silou jeho lomivého prostředí. Délku oka měříme v milimetrech a lomivé prostředí v dioptriích.

Pro začátek trochu teorie...

Světelný paprsek, přicházející zvenčí do oka musí projít  rohovkou. Rohovka je dokonale průhledná vrstva, přes niž se světelný paprsek dostane do přední komory oka. Odtud se přes zorničku (černý otvor v duhovce) dostává k oční čočce. Projde čočkou a přes sklivec dopadá na sítnici.

Sítnice vystýlá vnitřní stranu oka. Je to tenká vrstva, v níž jsou uloženy čidla, která reagují na světlo, tzv. tyčinky a čípky. Rohovka a čočka se největší měrou podílí na síle lomivého prostředí oka.

Pokud je poměr mezi délkou oka a jeho dioptrickou hodnotou správný, vytvoří se na sítnici ostrý obraz, podobně jako na matnici fotoaparátu. Pokud tento poměr správný není, dochází k refrakční vadě a obraz není ostrý.

• MYOPIE - krátkozrakost

Oko narostlo delší, než odpovídá síle jeho lomivého prostředí. Světelné paprsky, které vstupují do oka zvenčí se sbíhají ještě před sítnicí. Pro korekci této vady se používají tzv. rozptylky. To jsou čočky, které jsou na okraji silnější než uprostřed. Když se přes ně podíváte, poznáte že obraz zmenšují.

• HYPERMETROPIE - dalekozrakost

Oko narostlo kratší, než odpovídá síle jeho lomivého prostředí. Paprsky se sbíhají za sítnicí a pro korekci této vady používáme spojky. To jsou čočky uprostřed silnější, než na okraji. Když se přes ně podíváte, vidíte že obraz zvětšují.

Obecně se udává, že změna délky oka o 1 mm způsobí změnu o 3 Dpt.

• ASTIGMATISMUS

Pro laickou představu se kreslí oko jako dokonalá koule.Tohoto tvaru ale dosahuje oko jen zřídka. Častěji bývá v některém směru více nebo méně zakřivené, než ve směru jiném. Velmi často bývá větší zakřivení ve směru 90ti stupňů. / ve směru shora-dolů /. Některé teorie uvádí, že je to způsobeno tlakem víček a zemskou gravitací.

Když se člověk s takovou vadou podívá např. na budovu, tak potřebuje jinou dioptrii na zaostření ve směru nahoru – dolů a jinou ve směru vodorovném zleva do  prava. Přitom obě tyto hodnoty mohou být jak myopické, tak hypermetropické. Na předpisu brýlí jsou pak uvedeny obě hodnoty a osa účinku druhé hodnoty. Např. +1,0 +1,5 Ax 90.

• PRESBYOPIE - starozrakost

Jedná se o přirozený stav - fyziologický úbytek akomodace. Akomodace je schopnost oka změnit svou dioptrickou hodnotu při pohledu do blízka.

Tak jako neoznačujeme za vadu nebo nemoc to, že v padesáti letech nepodáváme stejný sportovní výkon jako ve dvaceti, neměli bychom vadou nazývat to, že ve vyšším věku vidíme hůře do blízka (pokud zraková ostrost do dálky zůstala zachována). Přesto, že se nejedná o vadu, tak i tento stav řešíme pomocí brýlí.

A tímto jsme vyčerpali hlavní body odpovědi na otázku „Proč nosíme brýle?“